Toto (také) jsou skrytá slova, a kdo nalezne smysl těchto slov, „neochutná smrti“.
Buďte hrdé, děti věčného života, zařte, nositelé zralé lásky, zařte a zvěte Ho, vyvolení, aby se posadil k vaší bratrské (sesterské) hostině.
Pamatuji si jasně jedno. Pamatuji si skutečně a pravdivě život Toho, kterého ukřižovali, protože mluvil o lásce.
Satan Ho neustále pomlouval, a nyní vidím, že z jeho slova nezůstalo téměř nic.
Mnozí spravedliví nenávidí a odsuzují. "Živý je, Magdaleno, jen ten, kdo ač se nachází kdekoli, neodsuzuje druhé."
- Potom ke mně přistoupil a poklekl.
- Ó, Sione, celá jsem hořela strachem a studem. V mé duši se dělo něco velikého, padla jsem na zem a silně usedavě plakala. Hladil mne po vlasech a říkal:
- "Sestro, hvězdičko nebeská, najdi sílu mne vyslyšet. Mnoho zla je na této zemi, mnoho lží řekl ďábel. Zapomeň, že jsi hříšnice, sestro a řekni mi: žije tvé srdce, když miluješ?"
- "Žije, Pane! Když nemiluji, je mrtvé."
- "Miluj tedy, sestro nebeská a nehřeš podruhé myslíc, že jsi hříšnice."
Tak jsem poprvé uviděla živého Boha na zemi, bratři a sestry.
Tak učil Pán živý, se Kterým jsem mnoho mluvila a na mnohé se Ho ptala.
Lidský rod se může rozmnožovat jen láskou a jen před zraky Božími.
Pán se zarmoutil, zmlkl, nic neřekl. Já jsem však vyrozuměla z Jeho pohledu, který hovořil více než slova. Pochopila jsem to veliké tajemství.
Ještě mnoho takových tajemství mi vyjasnil Ježíš. Nemám však právo lidem je říkat.
Mnoho, mnoho zemí i sluncí nám ukázal, mnohé národy jsme viděli, divné, velmi podivné, ale nikde jsme neviděli oblečení, domy, vozy. Nikde, nikde jsme neslyšeli že by někdo nazval někoho "svým."
Můžete pít kalich, který já piji, nebo být pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn ?" 39Odpověděli: "Můžeme." Ježíš jim řekl: "Kalich, který já piji, budete pít a křtem, kterým já jsem křtěn, budete pokřtěni.
Často jste toužili slyšet tato slova, která vám říkám a není nikdo jiný, od koho byste je slyšeli. Přijdou dny, v nichž mne budete hledat- a nenajdete mne.
Farizeové a zákoníci přijali klíče poznání, skryli je, nevešli dovnitř a ty, kteří chtějí dovnitř, vejít nenechali. Vy buďte obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice.
Když se perla hodí do špíny, neztrácí na ceně, ani když se pomaže olejem,
ceny nenabude. Má pro svého vlastníka stále tutéž cenu. Tak se to má i s dětmi
božími, ať jsou kdekoliv. Neboť ony mají cenu v očích svého Otce.
Dokončený (teleios) člověk bude nejen neuchopitelný, nýbrž také
nespatřitelný. Neboť kdyby byl viditelný, byl by také uchopitelný. Jiným
způsobem může také tento dar získat, jen když si oblékne dokonalé světlo a sám
se stane dokonalým světlem. Poté, co si ho oblékne, vejde do ….. To je dokonalé
[světlo.]
Ložnice spojení je ale skrytá. Je tím nejsvětějším.
Jako u závěti, kdy, dokud není
otevřena, je jmění zemřelého pána domu neznámé (skryté), stejně tak se to má i
se světem, jehož obsah byl neznámý, protože Otec světa byl neviditelný, protože
on je sám ze sebe, ten, ze kterého plynou všechny prostory. Proto se zjevil
Ježíš a oděl se onou knihou. Byl přibit na kříž a řád Otce oznámil z kříže. Ó,
jak velké je toto učení! Neboť on se odebral dolů, do smrti, ačkoli právě oděn
životem věčným! Poté, co od sebe odhodil zcela roztrhané šaty, oblékl se do
nesmrtelnosti, kterou mu nikdo nemůže vzít (var.: kterou nikdo před ním nebyl
schopen obléknout).
Neboť
začátek spasení je pokání. Proto přišel Jan před příchodem Krista a zvěstoval
křest pokání. Pokání se ale děje v utrpení a strádání. Otec je však dobrý
přítel člověka a vyslyší duši, která ho volá a pošle jí světlo jako záchranu.
Proto řekl skrze ducha proroků: "Pověz dětem mého národa: když budou vaše
hříchy sahat od země až do nebes a budou rudé jako šarlat a černější než šat
smuteční a obrátíte se ke mně celou svou duší a řeknete mi: Můj Otče!, vyslyším
vás jako svatý národ." A opět na jiném místě: "Tak praví Pán, svatý
Izrael: když se obrátíš a vzdycháš, pak budeš spasen a poznáš, kde jsi byl ty
dny, kdy jsi měl důvěru v to, co je prázdné." (Izajáš 30: 15).
Ty ale, Petře, zůstaň coby
dokončený, což odpovídá tvému jménu, sám u mne, protože jsem si tě vyvolil:
neboť skrze tebe jsem učinil počátek pro ostatní, které jsem povolal k poznání.
"Říkal jsem ti, že jsou
slepí a hluší! Proto poslyš, co ti teď bude v skrytosti řečeno a uchovej to!
Nesmíš to říci lidem tohoto času, neboť v tomto času, kde se o tobě zůstává v
nevědomosti, budeš (pouze) urážen(a). Budeš ale veleben(a) tam, kde je poznání. Neboť
mnozí budou zpočátku naše zvěstování přijímat, ale opět se od něj odvrátí podle
vůle otce jejich omylu.
Neboť zlé nemůže přinést žádné
dobré plody, protože každý, ať pochází odkudkoliv, přináší to, co se mu podobá
(co je mu vlastní).
Jiní také přejdou ke zlým učením
ve spojení s mystérii, které svedou mnoho lidí. Lidé pravé mystéria nezajímají
a mluví o věcech, kterým nerozumí. Oni se ale budou nadouvat, že pouze oni sami
vlastní mystéria pravdy.
Četní další ale, kteří stojí
proti pravdě, tj. vyslanci omylu, budou číhat se svým omylem a svým zákonem na
mé čisté myšlenky, protože si myslí, dívajíce se pouze z jednoho místa, že
dobro a zlo pochází z téhož kořene - a proto obchodují s mým slovem!
Budou se ale vyskytovat také jiní
nadbyteční, kteří si budou říkat "biskup" nebo "kněz",
jakoby obdrželi od Boha plnou moc. Položí se ke stolu a pod zákon na prvních
místech. To jsou studnice bez vody.
Buď pevný. Neboť ty jsi ten,
kterému bylo dáno, aby poznal tajemství nezkaleně.
Toto potom, co jsi spatřil,
předej cizincům, kteří nepocházejí z tohoto věku. Neboť takový dar nemá místa v
lidech, kteří nejsou nesmrtelní, nýbrž jen v těch, kteří byli vybráni na
základě nesmrtelné podstaty, o které bylo zvěstováno, že je dost silná, aby
přijala takového, který se podílí na svém naplnění (na práci k dokončenosti).
Ty potom buď
pevného srdce a neobávej se! Neboť já budu s tebou, aby tě nepřemohl žádný z
tvých nepřátel. Pokoj buď s tebou! Buď pevný(á)!"
Poté, co toto (nebo něco podobného) řekl, procitl Petr také do stálého většího pokoje, úrovně a harmonie, díky ukřižovanému Kristu, který se stal ovocem (stromem) života mnohých...
zaveď nás do Tvých zahrad nejen východních, ať nejen odpočine a osvěží se celá naše bytost, tělo, duše i duch....
Král Horního i Dolního Egypta,Neferchaton, dítě Atonovo:
Žijící v Bohu, pán korun: Achenaton – kéž ho přijmeš Bože na věčnost, a velká manželka krále, jeho miláček, paní obou zemí: Nefernofruaton Nafertiiti – kéž jest živ, zdráva a svěží na věky věků praví:
Záříš krásně, ó bratře/sestro slunce žijící, jež jsi žilo na prapočátku.Když vycházíš na východní horizontu, naplňuješ celou zemi krásou.
Ty jsi „obraz“ Živého Boha, který spojuje muže se ženami,
vytváří símě v lidech, dává život synu/dceři/x-čatům v lůně matky a
konejší ho/ji/je, aby neplakal/a/y.
V den svého zrození otvíráš ústa jeho, aby mluvilo, a staráš se o jeho každodenní pokrm. Ptáčátko ve vejci ozývá se ze skořápkya ty dáváš mu vzduch v jeho vnitřku, aby bylo udrženo naživu.Když se naplní jeho dny, proklobává se z vejce, aby křičelo podle své schopnosti a běhá po svých nohách, když z něho vyjde. Jak mnoho jest toho, co jsi stvořil. Jak znamenité jsou Tvoje záměry, Pane věčnosti.Ty stvořil jsi Nil v duatu, aby živil lidi, jak jsi je stvořil. Ty jsi Pán jich všech, Bože. Jsi k nim milostiv a Tvé slunce svítí i na ně.
Ó Bože, který se raduješ z mravnosti, ušlechtilosti, svatosti. Ó Bože, který miluješ mravnost, ušlechtilost, (vele)svatost.Přišel jsem k Tobě. Přináším ti, Pane, mravnost, ušlechtilost, pravdivost, upřímnost, svatost* atd. podle Boží Vůle.Jsi šťastný, když ji/je (viz ) vidíš. Tví andělé a tvé svaté bytosti a svatá jsoucna jásají, když ji/je (viz) vidí ve Tvé družině.
Milost Učitele Ježíše je tu vždy. Není někde daleko, ve skutečnosti je ve vašem nitru, právě teď, právě tady. Ježíš: „Zůstaňte v mé Lásce.“
Statečně v Lásce nezměrné jako oceán, vysoké jako horský štít, čisté a svaté.
Otče náš, volám Tě z celého srdce, celou svou bytostí v
nejhlubší pokoře,v nejhlubším mlčení nejen srdce, v nejhlubším nejen
zastavení nejen promítání mysli a představ.V našem životě jsme se naučili
vnímat, myslet a jednat v rozporu s Tvou Vůlí, proto Tě volám,
Podstato, Přirozenosti a Prapříčino všeho svatého, ušlechtilého, dobrého, uveď
nás do Tvé Harmonie. Přijď Tvé Království Nekončících Zázraků, obnov i přírodu,
zemi, vesmír/y atd. podle Boží Vůle… Svou odhalenou svatou přítomností prosyť,
prosvěť jako chlebem vezdejším, který nám dáváš, celý náš život a odpusť nám i
naše viny nevědomosti, neboť i my odpouštíme svým bližním jejich i naši
nevědomost v nich. Dej nám sílu, abychom nepodlehli pokušení odklonu od
Tebe a Tvé Vůle. Amen (tak staň se).
Mysterium Paschale...tajemství přechodu...
Mysterium Paschale -
tajemství přechodu (a transformace),
v němž může být pořadí pomíjení obráceno,
přechod (transformace) je tajemstvím.
Tajemství - to hluboký zápis,
dosud zcela nerozluštěný,
jen tušený, neodporující existenci...
Když někdo ten zápis odhalí
a přečte a vyzkouší na sobě
a přejde -
pak se dotýkáme stop
a přijímáme svátost, v níž zůstal
Ten, který odešel...
a nadále setrváváme v prostoru tajemství.
Il Signore e mia luce e mia salvezza, di chi avro paura?
Il Signore e difesa dela mia vita, di chi avro timore?
ascolta Signore la mia voce,
io grido: Abbi pieta di me! Rispondimi.
Di te ha detto il mio cuore: Cercate il suo volto, il tuo volto Signore, io chercero.
Non nascondermi il tuo volto.
Non remingere con ira il tuo servo.
Cono certo di contemplare la bonta del Signore nella terra dei vivendi.
Spera nel Signore, sii forte, si rifranchi il tuo cuore e spera nel Signore.Si, spera nel Signore.
