Text (užitečný i pro nevěřící)...

Nejen ty (doufám, že si můžeme tykat) Dalibore,věř,že Bůh nechce nevyslyšet tvé prosby, protože jestliže jsi si něco přečetl a napsal stížnost,také to něco znamená - člověk si často může myslet,že ho Bůh opustil,)ale ve skutečnosti je to přesně naopak),že není na Cestě,i když na Cestě právě je,někdy je právě Bůh přítomen nepředstavitelně moc i ve zdání,že nás Bůh opustil; vždyť i Ježíš zvolal na kříži:Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil ...(a pak:) do Tvých rukou, Otče, odevzdávám svého Ducha - a kráčíme-li s Kristem, tak se i tohle stává...)- často právě člověk nechápe Boží Záměr, pro tak velký jas Světla není schopen v tu určitou chvíli vidět Světlo samo, je světlem oslepován, vidí skoro nic víc než tmu - nebo úplně tmu. Jde také o to, jestli člověk dodržuje Zákon, vepsaný do Písma a do jeho (lidského) srdce Duchem Božím, jestli skutečně žije v Duchu Svatém, jak říká Bůh:Pak vyslyším každou vaši prosbu (samozřejmě pokud je to v souladu s Boží Vůlí - to je pak vždy,pokud se v člověku modlí sám Duch,který poslal Bůh Syn Spasitel Ježíš Kristus,ke svému Otci v jednotě Boží, Duch,který přináší trvalou harmonii a vyrovnanost a další dary atd.)... Jde tedy o to,přijmout Ducha,se kterým přichází plnění Božího Zákona,který Bůh vypíše do srdce člověka,který ho jednou provždy přijal...Pokud tohle člověk ještě plně neprožil,nezná Boží Záměr,není plně očištěn,mohou přicházet také zkoušky, duchovní krize, noc těla (při kterém se tělo zbavuje žádostí ( a stává se Božím chrámem a diamantem...) i noc ducha, daleko mohutnější, při které je též duše a duch člověka je přetvářen/a v Boží diamant, v chrám Boží, ..., dochází ke sjednocování s Bohem, podle Jeho Vůle, kterou hned na začátku obvykle neznáme, vše se děje tajemně a skrytě, slovy nelze plně vyjádřit, jde o prožití...)(Fakt to funguje?):

Sv. Marie Magdaléna de Pazzi k tomu (jak se zbavit překážek Duchu svatému v nás- například chybění lásky, chybění touhy rodit Krista, chybění neustálého (nejen duchovního) pokroku, vývoje, evoluce v Duchu Božím, ostrý jazyk, reptavý jazyk, dvojakost úmyslů, tvrdohlavost,vlažnost, nedostatek pokory, lpění na sobě; Duch naopak je o čistotě, pravdě, jaksi "skryté" svatosti atd.):

Proti prvé překážce, to jest, proti zlobě, je třeba postavit prostě dobrý úmysl (tohle udělej v duchu třeba teď); protože však nemůžeš tento dobrý úmysl vštípit do zlých srdcí, skryj jej celý v sobě a nebudeš více cítit nesnesitelná muka. Budou to pro tebe muka pouze rozplameňující, nikterak však zdrcující... A když mi potom obětuješ tato muka a spojíš je s mými mukami, promění se ve vánek, jenž rozhání mraky. Touto svojí snahou a mukami z ní překonáš zlobu v srdcích mých tvorů: (teď poprosme:)Bože, Ježíši, skrývám ten dobrý úmysl ( v duchu to uděláme) a obětuji ti tato muka (pomyslíme na ně) a spojuji je s Tvými mukami (pomyslíme na ně).

Proti vlastní vůli vezmi vůli "mrtvou", nechtíc ani mne samého jinak než tak, jak je to mou vůlí. A tuto mrtvou vůli obětuj ve spojení s mou odevzdaností, kterou jsem projevil v modlitbě k Otci v zahradě Olivetské. Poprosme: Beru proti vlastní vůli vůli "mrtvou" (pomyslíme na to) a tuto vůli obětuji ve spojení s Tvou odevzdaností (pomyslíme na to), kterou jsi projevil v modlitbě k Otci v zahradě Olivetské: Bože, odejmi ode mně tento kalich, ale ne má, ale Tvá vůle se staň...(v duchu necháme doznít)... V této odevzdanosti uschne býlí v srdcích tvorů zasazených v zahradě církve svaté - společnosti svaté - svatého lidstva. 

Proti vlastnímu rozumění, jež je zkázou ctností a proti snaze sloužit mi podle vlastního způsobu, vezmi: nicnechtění, nicnerozumění a nevědění podle vlastního způsobu. A obětuj mi to ve spojení s onou žádostí, kterou já jsem hořel, aby Otec byl oslaven, a uvidíš, že v tom změknou srdce mých tvorů, jež jsouce takto obměkčena a pohnuta, stanou se schopna přijmouti mého Ducha.Poprosme: Beru nic nechtění, nic nerozumění a nevědění podle vlastního způsobu (tak si to představ-pomysli na to)a obětuji ti , Bože,to ve spojení s onou touhou, kterou jsi Ježíši hořel, aby Otec byl oslaven (pomyslíme na to)...

Proti vlažnosti, jež s tak špatným úsudkem dává viděti duši, že slouží mně, zatímco slouží jen sobě, pravím ti, že v témž okamžiku, v němž duše propadne sebevědomí, že slouží mně, přestává mi sloužit. Postav proto proti této vlažnosti žár lásky a obětuj ji ve spojení s onou samou láskou, jíž jsem se já sám vydal. Poprosme: Kriste Ježíši, (přítomný i ve svatební síni, Ježíši: svatý svatých), stavím proti vlažnosti (i duchovní), žár lásky (pomysli na to)a tímto ji obětuji ve spojení s onou samou láskou, jíž ses Ty sám vydal (tak jsi to nějak představ -pomysli na to). A tato láska znovu obětovaná bude ohněm, jenž sestoupí do jejich srdcí a vypálí tuto vlažnost.

Dále: Bože, Ježíši, zastavujeme se na zastaveních křížové cesty také ve tvé smrti a vzkříšení, ty jsi vedl Thomase Mertona, aby vyznal, že prosbu vynesenou při tomto uvědomění si těchto zastavení určitě (?) vyslyšíš, prosíme o to také v Tvém jménu (i tak jsi slíbil vyslyšení), pokud je v souladu s Boží Vůlí (teď vyslovme vlastní prosbu/y), vyslyš tedy i nás , když skrze ně (ta zastavení) i skrze Tvoji Mamču prosíme o tvé vyslyšení, dej nám i dar uvědomění a porozumění ..., neboť Ty, jediný svatý, žiješ a kraluješ na věky věků, protože Tobě patří království, moc i sláva, radost, naše (tělo, duše i duch, celá bytost), harmonie a zdraví i dík na věky věků, amen. 

Dále: Bože Matko i Bože Ne-matko, Bože Otče i Bože Ne-otče, Bože ani..., ani..., …, Bože v oblasti například ne-forem, Bože Nekonečný , Bože Obdivuhodný, Bože Přesažný, Hospodine Zástupů Trojjediný, sešli nám na pomoc ( a prosíme (prosme) tímto nejen před každým jídlem) tvé svaté anděly i Tvé svaté archanděly, tedy také Tvé svaté anděly vzduchu (dýchej a mysli na ně nejen když jíš), vody (nejen když jíš, uvědomuj si je, voda je například ve slinách - pro správné trávení), ohně, slunce, světla, země (pomysli na ně nejen když jíš)...(pomysli na to nejen když jíš)...(přistupuj k jídlu jako když přistupuješ před Boží oltář, a když jíš maso, v duchu popros za odpuštění živočicha, jehož je to maso, že byl zabit)...Touto svojí snahou se spojíte s Božím Světlem a když se s ním navždy spojíte, dá vám Bůh žít ve vesmíru/ech atd. Jeho Lásky a Milosti, Jeho Soucitu a Jeho Pravdy, JEho... Zbav nás taky, Bože, všech překážek, které stojí v cestě Tvému Duchu, které způsobují i nemoci...Dej, ať přijmeme Ducha Tvého, ať v nás bytuje On nyní a provždy, ať vepíše svůj Zákon a život do našich srdcí, do našich bytostí ( a do všech složek našich bytostí) a ať v něm žijeme s ním v souladu, ať vždy plníme Vůli Boží, ať Tvůj Zákon plníme...

Prosíme také, Bože, o fantazii, která je v souladu s Tvou Vůlí i v kreativitě člověka a lidstva…Prosíme také o nesmrtelnost již nyní i v těle, případně a například o vyzáření těla a jeho transformaci například do časoprostoru/prostoru atd. podle Tvé Vůle, nebo alespoň za dlouhověkost nebo alespoň za šťastnou smrt, staň se (i v tomhle) Boží Vůle... Prosíme také za nejen inspiraci z/v atd.** Evangelia/u, Eucharistie/i atd.**,**: podle Boží Vůle...Prosíme také za konání (nejen) rockových mší i za to, abychom ve víře, naději a lásce atd. podle Boží Vůle vytrvali... Prosíme také za poodhalení roušky tajemství co se týče přírody ( a uchování pozitiv z kultur) i co se týče druhů (nejen) organismů- tvé přítomnosti v ní..., zachraň nejen každý druh organismu/přírodniny pro ráj i co se týče nejen duchovní stránky věcí, ale i jedinců živé a neživé přírody pro ráj podle Boží Vůle...

Prosíme také ve jménu Páně za to, abychom opravdu pomohli všem potřebným, za dialog mezi nejen skupinami lidí (například nejen ateisty, i mezi ateisty a věřícími atd. podle Boží Vůle), ..., ale i například jedinci, který má význam, dobré plody i za další věci, které si třeba nedovedeme ani představit podle Boží Vůle...i například to, jakým způsobem tě Bože vidíme, cítíme, chutnáme, slyšíme nejen v Písmu atd. podle Boží Vůle…veď svaté bytosti i ty bytosti, které se stanou/stávají svatými podivuhodnými cestami podle také Tvé Prozřetelnosti, Božího úradku atd. podle Boží Vůle... Bože, dej nám pochopení i textu v Evangeliu o bouřce, zdánlivé nečinnosti Boží a záchraně učedníků a také dej, abychom zůstali v Boží Lásce...

Prosíme také: Ukaž nám, jak Tvé (nejen) nebe vítězně troubí  na šófar...

Prosíme také za záchranu všech bytostí, pokud to není možné, zachraň co nejvíc bytostí, dej nám poznat Tvou Vůli, staň se Tvá Vůle…

dej (nejen) opravdovost i neodsuzování podle Tvé Vůle nám i bližním, pokud není možné všem bytostem, tak co nejvíc bytostem podle Tvé Vůle…

O Bože, Tvé Slovo (Informace) dalo vznik snad energiím i hmotě - ve smyslu celému stvoření, ty jsi stvořil člověka ke svému obrazu a postavils ho v hierarchii nad říší nerostnou, rostlinou, živočišnou a pod vyššími říšemi Tvých andělů a Tvého Majestátu, postavils ho doprostřed vesmíru, aby také v harmonii poznával, dej nám plnou harmonii i v tom, co si nedovedeme ani představit atd. Dej nám také nejen sedminásobný mír atd. podle Tvé Vůle...

 K tomu: Tu šel Ježíš k nim a řekl: "Vy trpíte, protože satan a jeho nemoci mučí (nejen) vaše tělo, ale i duši a ducha, vaši bytost. Ale nebojte se, neboť jejich moc nad vámi rychle skončí. (Co se týče zdraví společnosti, i odsud (ze společnosti) bude satan vyhnán a pak přijde Království Boží pramenící ze svatých bytostí: Království Boží je ve vás...) Neboť satan je jako pokrytecký soused, který vstoupil do domu svého souseda, když tento nebyl přítomen, s úmyslem odnést si jeho majetek do vlastního domu. Ale lidé vyprávěli majiteli, že nepřítel řádí v jeho domě a on se rychle vracel zpět domů. A když ten špatný soused pobral všechno, co se mu líbilo, uviděl z dálky, jak se pán domu spěšně vrací; a pln zlosti, že nemůže všechno odnést, chtěl vše, co tu zbylo, rozbít a zpustošit, všechno zničit, aby alespoň ty věci, které nemůže mít, ani ten druhý neměl. Ale krátce nato, co pán domu vstoupil a ještě než mohl zlomyslný soused svůj úmysl provést, jej pán uchopil a vyhodil z domu. Pravím vám, právě tak vstoupil satan do vašeho těla, které je příbytkem Boha, i tak nebo jinak mohl zranit vaši duši nebo ducha, vaši bytost... A pobral všechno, co chtěl ukrást: váš dech, vaši krev, vaše kosti, vaše maso, vaše vnitřnosti, vaše oči a vaše uši; třeba i zranil vás na duši , na duchu, natropil neplechu ve vaší bytosti. Ale svým půstem a modlením jste přivolali pána svých těl a jeho anděly. A nyní vidí satan, že je to konec jeho moci. Proto ve svém vzteku sbírá ještě jednou svou sílu, aby tělo zničil, duši a ducha zranil, ve vaší bytosti natropil neplechu, dříve než pán přijde. Proto vás satan tak strastiplně mučí, protože cítí, že přišel jeho konec. Ale vaše srdce se nemusí chvět úzkostí, neboť brzy se objeví Boží andělé, aby obsadili svoje obydlí a vysvětili je jako chrám Boží. A popadnou satana a vyhodí ho z vašich těl i se všemi jeho nemocemi a nečistotami, uzdraví vaši duši i vašeho ducha, zharmonizují ve Světle vaši bytost. A budete šťastní, neboť se dočkáte odměny za svou statečnost a už žádné nemoci a takové problémy neuvidíte.

A až bude očištěna a obnovena Země a nastolena ztracená harmonie planety, galaxie, vesmíru/vesmírů(?)atd., tehdy už nebude například proti sobě zdraví a počasí, nebudou například hrozit katastrofy..."

K tomu též:

…, svatá Marie Magdaleno di Pazzi, oroduj za nás…

Struno Božské Loutny, Alžběto od Trojice, oroduj za nás.

Dalibore, pokud máš obtíže, možná by bylo dobré se někde setkat nebo si napsat alespoň emaily, pokud budeš ovšem chtít... a věř, Bůh tě určitě neopustil, i když se tě to zdá - prožil jsem i podobné věci, k víře patří pochyby, nejen duchovní krize, zkoušky, zdánlivá opuštění od Boha, zdání vítězství nespravedlnosti a zla, ale k víře patří i neviditelné mučednictví (zřejmě v různých formách) i síla v slabosti (zřejmě v různých formách), která dá člověku například pokoru, trpělivost...
P.S.:

Modlete se proto ke svému nebeskému Bohu - Otci takto: "Otče náš, …, který jsi na nebi (i na zemi), buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Tvá vůle se staň ( v nás jako v tobě) na zemi jako na nebi. Pošli nám také své anděly. Dej nám náš denní chléb. A odpusť nám naše viny, jako my odpouštíme našim viníkům. (Přijmi nás do své náruče.) A proveď nás případným pokušením (... ochraň nás i od nemoci), a vysvoboď nás ode zlého. Neboť tvé je království, moc a sláva navěky. Amen."

A takto se modlete také ke svému Bohu - Matce : "Bože - Matko naše, …, která jsi na zemi (i na nebi), buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království a tvá vůle se staň v nás jako v tobě ( na nebi i na zemi) i v tvém lůně. Vysíláš každý den své anděly, pošli je také nám. Odpusť nám naše hříchy, jako my usmiřujeme všechny své hříchy vůči tobě. (Přijmi nás do své náruče.) A ochraň nás od nemoci (a veď nás životem), a vysvoboď nás ode všeho utrpení, neboť tvá je země, tělo i zdraví. Amen."

Buďte proto pravými syny/dcerami našeho Boha Matky a našeho nebeského Boha Otce, ..., ...*, abyste neupadli do otroctví satana. A vaše Matka a Otec nebeský vám budou posílat své anděly, aby vás učili, milovali vás a sloužili vám. A jejich andělé zapíšou (přikázání) Zákon Boží do vaší hlavy, do vašeho srdce a do vašich rukou, do celé vaší bytosti, abyste (přikázání) Zákon Boží věděli, cítili a konali. A modlete se každý den ke svému nebeskému Otci a nebeské Matce, aby se vaše duše stala dokonalou, tak dokonalou, jako je Svatý Duch Otce a Matky, a aby se nejen vaše těla stala tak dokonalými, jako je tělo vaší Matky i vašeho Otce. Neboť jestliže jejich přikázáním rozumíte, cítíte a vykonáváte, pak vám bude dáno vše, oč svého nebeského Otce a nebeskou Matku, ..., ...*, poprosíte. Neboť moudrost, rozumnost, láska a moc (atd.) Boží jsou nade vším.

A Ježíš k nim mluvil v podobenství: "Vy jste jako ztracený syn, který dlouhá léta jedl a pil a trávil svoje dny v nedbalosti a rozmařilosti se svými přáteli. A každý týden dělal nové dluhy bez vědomí svého otce a promarnil všechno v několika dnech. A věřitelé mu vždy znovu něco půjčili, protože jeho otec byl velmi bohatý a trpělivě platil dluhy svého syna. Marně jej otec napomínal dobrými slovy; ten napomenutí svého otce nechtěl slyšet, ani jeho úpěnlivé prosby, aby se vzdal svých nekonečných prostopášností a vrátil se na pole dohlédnout na práci služebníků. Syn vždy všechno otci slíbil, jen když zaplatí jeho staré dluhy, ale na druhý den začal všechno znovu. A více než sedm let pokračoval syn ve svém hýřivém životě. Až nakonec ztratil jeho otec trpělivost a dluhy svého syna již věřitelům nezaplatil. "Jestli vždy znovu zaplatím," řekl, "nebude nikdy hříchům mého syna konec." Tak vzali ti oklamaní věřitelé ve svém hněvu syna do otroctví, aby svou každodenní prací vrátil peníze, které mu půjčili. A tu přestalo jídlo, pití a denní prostopášnosti. Od rána do noci svlažoval pole svým potem a všechny údy jej bolely od nezvyklé práce. Žil ze suchého chleba a neměl nic než své slzy, kterými jej mohl zvlhčit. A po třech dnech trpěl tolik vedrem a únavou, že řekl svému pánovi: "Nemohu už pracovat, neboť mě bolí všechny údy. Jak dlouho mě chcete trápit?" "Až do dne, kdy prací tvých rukou budou tvé dluhy zaplaceny, a až uplyne sedm let, budeš volný.!" Avšak zoufalý syn s pláčem odpověděl:" Ale já nemohu unést ani sedm dní! Měj se mnou soucit, neboť mě všechny mé údy pálí a bolí." A zlomyslný lichvář na něj křičel: "Hleď konat svou práci; když jsi mohl sedm dlouhých let trávit své dny a noci v prostopášnostech, musíš nyní všechny své dluhy až do posledního haléře splatit." A zoufalý syn se vrátil s trýznivými bolestmi zpátky na pole, aby pokračoval v práci. Únavou a bolestí stál sotva na nohou, když přišel sedmý den sváteční, kdy se na poli nepracuje. Tu sebral syn své poslední síly a klopýtal k domu svého otce. Vrhl se k jeho nohám a řekl: " Otče, uvěř mi naposledy a odpusť mi všechny urážky a špatnosti, kterých jsem se vůči tobě dopustil. Přísahám ti, že už nikdy nebudu žít tak rozmařile a že budu ve všech věcech tvůj poslušný syn. Osvoboď mě z rukou mých utlačovatelů. Otče, podívej se na mne a na moje nemocné tělo a nezatvrzuj své srdce. " Tu otci vstoupily slzy do očí a on objal svého syna a řekl: "Oslavme to, neboť dnes mi byla dána veliká radost, vždyť jsem nalezl svého milovaného syna, který se ztratil." A oblekl jej do svých nejvybranějších šatů a oslavovali celý den. Druhý den ráno dal svému synu stříbro, aby zaplatil dluhy věřitelům. Když se syn vrátil, řekl mu: "Můj synu, vidíš, jak je snadné sedm let hýřivým životem dělat dluhy, ale jejich zaplacení sedmi lety tvrdé práce je těžké." "Otče, je skutečně kruté je platit i jen sedmi dny." A otec jej napomínal a řekl: "Tentokrát ti bylo dovoleno, abys své dluhy zaplatil v sedmi dnech místo v sedmi létech, zbytek je ti odpuštěn. Ale měj se napozoru, abys v budoucnosti nedělal nové dluhy. Neboť ti říkám, nikdo kromě tvého otce ti nepromine dluhy, neboť jsi jeho syn. U každého jiného bys musel těžce pracovat sedm dlouhých let, jak kážou naše zákony." "Můj otče, chci být již stále tvůj milující a poslušný syn a nechci dělat už žádné dluhy, neboť nyní už vím, jak je kruté je platit." A šel na pole svého otce a dohlížel každý den na práci jeho dělníků. Ale nenutil je nikdy k tvrdé práci, neboť vzpomínal na vlastní těžkou dřinu. A roky ubíhaly a majetek otce pod jeho rukama přibýval, neboť otec jeho práci žehnal. Pomalu vrátil desetkrát více, než za těch sedm let promarnil. A když otec viděl, že syn jeho služebníky i jeho majetek dobře spravuje, řekl mu: "Můj synu, vidím že můj majetek je v dobrých rukou. Dám ti všechen svůj dobytek, svůj dům, své polnosti a své poklady. Vezmi toto vše jako své dědictví, pokračuj v jeho velebení, abych se mohl z tebe těšit." A když syn převzal od otce své dědictví, odpustil všem dlužníkům, kteří nemohli zaplatit, neboť nikdy nezapomněl. že jemu byly jeho dluhy také prominuty, když je nemohl zaplatit. A Bůh mu požehnal dlouhým životem, mnoha dětmi a velkým bohatstvím a dalšími dobrými, krásnými a ušlechtilými (atd). „věcmi“, neboť byl vždy laskavý ke všem svým služebníkům i ke svému dobytku."

A v srdcích všech rozkvetl podivuhodný květ podivuhodné krásy, květ radosti. A když se nad horizontem objevily zářivé paprsky slunce, cítili všichni, že je to slunce přicházející říše Boží. S radostným vzezřením povstali, aby pozdravili Boží anděly. A mnozí nečistí a nemocní následovali Ježíšova slova a vyhledali břehy zurčícího proudu. Svlékli boty i šaty, postili se a vystavili svá těla andělům vzduchu, vody a slunečního světla. A andělé Matky země je objali a zmocnili se jejich těl zvenku i zevnitř. A všichni viděli veškeré neduhy, hříchy a nečistoty, jak od nich rychle odcházejí. A dech některých byl tak páchnoucí jako to, co vycházelo z vnitřností, a někteří zvraceli a páchnoucí výkaly vycházely z jejich útrob. Všechny tyto nečistoty vytékaly ústy, některým z nosu, jiným z očí a uší. A mnohým vycházel protivný a odporný pot ze všech pórů těla. A na mnohých místech vyrážely velké hnisavé boule, ze kterých vycházely nečistoty s hrozným zápachem a moč zhoustla jako včelí med; u jiných byla téměř červená nebo černá a téměř tak tvrdá jako říční písek. A z mnohých vycházely tak páchnoucí větry, jako dech ďábla. A jejich zápach byl tak veliký, že to nikdo nemohl snést. A když se ponořovali, vstoupil anděl vody do jejich těl a všechny odpornosti a nečistoty jejich minulých hříchů se vyplavovaly a jako valící se horská řeka vytékalo z jejich těl množství tvrdých a měkkých ohavností. A zem, na kterou jejich voda tekla, byla znečištěná a zápach byl tak veliký, že tam nikdo nemohl zůstat a ďáblové opustili jejich útroby v podobě nespočetných červů, kteří se hemžili v jejich výkalech. A kroutili se v bezmocném vzteku, že je anděl vody vyhnal z vnitřností lidských synů. Ale pak se na ně snesla moc anděla slunečního svitu a oni tam pošli za zoufalého kroucení, rozšlapáni andělem slunečního světla, Kolem se všichni třásli hrůzou, když se dívali na všechny tyto odpornosti satana, před kterými je andělé zachraňovali. A děkovali Bohu, který poslal své anděly k jejich osvobození. A byli někteří, kteří byli mučení velkými bolestmi, které nechtěly povolit; a protože nevěděli, co mají dělat, rozhodli se poslat někoho za Ježíšem, neboť si velmi přáli, aby byl s nimi. A když jej dva z nich šli hledat, viděli jak Ježíš sám přichází podél břehu.

A jejich srdce byla naplněna nadějí a radostí, když slyšeli jeho pozdrav: "Mír buď s vámi."

A bylo mnoho otázek, které mu chtěli položit, ale ke svému podivení nemohli se ptát, neboť je nic nenapadalo.

Ježíš: Hledejte a naleznete…

Ježíš řekl svým učedníkům: Povězte mi, komu se podobám. (Šimon Petr mu řekl: Podobáš se spravedlivému andělovi... ty jsi můj Mistr... ty jsi Spasitel Mesiáš Syn Živého Boha). Matouš řekl: Ty jsi můj Mistr... podobáš se moudrému filosofovi. Tomáš mu řekl: Mistře, má ústa nemohou přimět k tomu, aby vyslovila, komu se podobáš. Ježíš řekl: "Nejsem" tvůj mistr. Ty jsi pil a opojil ses z tryskajícího pramene, který jsem ukázal. A vzal ho, ustoupil s ním a řekl mu tři slova. Když se Tomáš vrátil ke svým společníkům, ptali se ho: Co ti Ježíš řekl? Tomáš jim odpověděl: Když vám řeknu jedno ze slov, které mně řekl, vezmete kameny a hodíte je po mně, oheň vyšlehne z těchto plamenů a spálí vás. 

A jestliže jdete do nějaké země a putujete krajinou a přijímají vás, tak jezte co vám předkládají a uzdravujte nemocné mezi nimi. Neboť, co vejde do vašich úst, to vás neznečistí. Avšak to, co z vašich úst vychází, to je to, co vás špiní.

Ježíš řekl: Dám vám, co ještě žádné oko nevidělo a žádné ucho neslyšelo a čeho se žádná ruka nedotkla a co žádnému člověku v srdci nevzešlo (na mysl nepřišlo).

Učedníci řekli Ježíšovi: Pověz nám, čemu se podobá království nebe? On jim odpověděl: Je podobné zrnu hořčičnému. To je menší než všechna semena, když ale dopadne na zem, která je připravena, vyžene velký výhonek a stane se ochranou pro ptactvo nebe.

Ježíš řekl: Třísku v oku svého bratra vidíš, břevno ale ve svém oku nevidíš. Když vyjmeš břevno ze svého oka, pak prozříš, abys vyňal také třísku z oka svého bratra.

Když slepý vede slepého, upadnou oba do jámy.

Ježíš řekl: Staňte se neulpívajícími.

Když něco činí tvoje pravice, tvoje levice nemá vědět, co činí.

73. Ježíš řekl: Sklizeň je sice veliká, ale je tu jen málo dělníků. Poproste Pána, aby poslal dělníky ke žním!

Ježíš řekl: Pojďte ke mně, neboť mé břímě je sladké a moje panství mírné a naleznete zde pro sebe klid.

Ježíš řekl]: Nedávejte svaté psům, aby to nevyhodili na hnůj. Neházejte perli sviním, aby je ne[zničily] (var.L.: aby je neučinily ničím).

Apoštolové, kteří byli před námi, ho nazývali Ježíš Nazarejec, Mesiáš, to znamená: Ježíš, Nazarejec, Kristus. Poslední jméno je Kristus. První je Ježíš. Střední Nazarejský. Mesiáš má dva významy: "Kristus" a "Poslaný". Ježíš znamená hebrejsky "osvobozený". Nazara znamená "pravda" (aletheia). Nazarejský znamená tedy "člověk pravdy". Kristus je ten, který byl poslán, "Nazarejský" a "Ježíš" jsou to, co ho poslalo.

Kristus – Bůh zachraňuje…

Pán [přinesl (vykonal)] všechno v tajemství (mystériu): křest, pomazání (chrisma), eucharistii, osvobození, místo svatby (komnata zasvěcení).

1. Nikdo nemůže sám sebe spatřit, ať ve vodě nebo v zrcadle, bez světla. Ani na druhou stranu sám sebe neuvidíš ve světle bez vody nebo zrcadla. Proto je nutné křtít dvojnásobně: světlem a vodou. Světlo ale je pomazání (chrisma).
2. Existují tři budovy, kde je možné přinášet v Jeruzalémě oběti: jedna otevřená na západ, nazývaná "svaté"; jiná, otevřená k jihu, nazývaná "svaté svatého"; třetí, která se otvírá na východ, nazývaná "svaté svatých", kam vstupuje velekněz jen jednou. Křest je "svatý dům". Pomazání (chrisma) je "svaté svatého". "Svaté svatých" je svatební komnata (nymfon). Křest má v sobě anastázi a osvobození, abychom dosáhli svatební komnaty. Svatební komnata je křtu a pomazání nadřazena. Nenajdeš nic jí podobného. Ti, kteří jí dosáhnou, jsou ti, kteří se modlí k duchu a pravdě. Takoví se nemodlí v Jeruzalémě. Jsou v Jeruzalémě lidé, kteří se tam sice modlí, kteří ale čekají na mystérium, které se nazývá "svaté svatých", nebo "to co se odděluje" (závěs). Ale co jiného je ložnice spojení (pastos) než nápodoba svatební komnaty, ve které není nemravnost (porneia). Její závěs se roztrhnul odshora až dolů, neboť bylo určeno pro některé dole aby šli nahoru. (75-77)

Ti, kteří oblékli dokonalé světlo, jsou pro mocnosti neviditelní a neuchopitelní. Ale máme se obléknout do světla v mystériu (v tajemství), ve sjednocení.

Otec byl v Synu a Syn v Otci. To je říše nebe. (96)

Dokončený (teleios) člověk bude nejen neuchopitelný, nýbrž také nespatřitelný. Neboť kdyby byl viditelný, byl by také uchopitelný. Jiným způsobem může také tento dar získat, jen když si oblékne dokonalé světlo a sám se stane dokonalým světlem. Poté, co si ho oblékne, vejde do ….. To je dokonalé [světlo.] (106)

Svatý člověk je zcela a úplně svatý až dolů ke svému tělu. Neboť když příjme chléb, učiní ho svatým, právě tak kalich nebo vše ostatní, co přijímá, přičemž to očišťuje. A že by takový (člověk) neměl také očistit tělo? (108)

Existuje Syn člověka a existuje syn Syna člověka. Pán je Syn člověka a syn Syna člověka je ten, který se rodí skrze Syna člověka. Syn člověka přijímá od Boha schopnost vytvářet. Vlastní také schopnost stvářet (plodit). (120)

Protože naplnění (dokončení) světa je v Otci, je potřebné, aby svět k němu vystupoval.

On (Otec) je dobrý. Zná své símě, neboť on to je, kdo ho zasadil ve své zahradě. Jeho zahrada je ale místem, kde vládne jeho klid. To je naplnění z myšlenek Otce a to jsou slova jeho přemýšlení.

...

To je druh těch, kteří mají podíl na výsostech skrze nezměrnou vznešenost, kteří čekají pouze na toho jednoho samotného a dokončeného, který je tam pro ně. Takový nescházejí dolů do spodního světa ani nejsou závistiví ani nevzdychají, ani není smrt mezi nimi, neboť spočívají v tom, který spočívá v nich, přičemž nejsou soužení ani popleteni ve vztahu k pravdě, daleko spíše jsou sami tou pravdou. A Otec je v nich a oni v Otci tím, že jsou dokonale a neoddělitelně v pravdivém dobrém tím, že netrpí vůbec žádným nedostatkem (žízní), spíše sami dávají klid tím, že jsou čerstvě v duchu. A oni budou poslušní svého kořene, budou mít pro sebe pokdy, ti, ve kterých on nalezne svůj kořen, jejichž duše neutrpí žádnou škodu. To je místo blažených, to je jejich místo.

Ostatní pak ať na svých místech vědí, že se pro ně nehodí, poté, co jsem pobyl na místě klidu, abych mluvil o něčem jiném, nýbrž ono (to místo) je to, na kterém setrvám, abych měl pro všechny časy pokdy pro Otce všeho (tj. zjeveného i nezjeveného světa) a pro pravé bratry, na které se vylila Otcova láska a v jejíchž středu Ho nikdy není nedostatek. Oni jsou ti, kteří vstoupí do viditelného v pravdě, kteří jsou v pravém a věčném životě. A ti hovoří o dokonalém světle, které je naplněním semene Otce a které je v jeho srdci a v tajemství, zatímco jeho duch v něm jásá a velebí toho, ve kterém sám dříve byl. Neboť On je dobrý a jeho děti jsou dokončené (uzdravené) a hodny jeho jména, neboť On, miluje takové děti.

Když budeme opravdu litovat, Bůh nás vyslyší, ten Shovívavý, Slitovný, jemuž patří chvála až na věky.

"Petře! Sláva dětem Otce, který je nahoře na nebesích a který zvěstoval život těm, kteří ze života pocházejí skrze mne, který jsem (je na to) upamatoval. Oni jsou (kameny), které se stavějí do pevné (stavby), neboť ti budou slyšet mé učení a naučí se rozlišovat mezi slovy nespravedlnosti a nezákonnosti a (slovy) spravedlnosti, které pocházejí shůry, (aby) poznali každé slovo této plnosti pravdy.

Četní další ale, kteří stojí proti pravdě, tj. vyslanci omylu, budou číhat se svým omylem a svým zákonem na mé čisté myšlenky, protože si myslí, dívajíce se pouze z jednoho místa, že dobro a zlo pochází z téhož kořene - a proto obchodují s mým slovem! A takoví způsobí tíživý osud, v jehož drahách bude pokolení nesmrtelných duší marně kroužit až do mého nového příchodu. Neboť budou z jejich kruhů povstávat lidé, kteří odmítají mé slovo a mé odpouštění svých chyb, do kterých upadli působení odpůrce (satana), ačkoliv jsem už vzal na sebe celý proces osvobození z poddanství (otroctví), ve kterém byli, abych jim daroval svobodu, neboť oni dají povstat pouhé napodobenině (pozlátku), ve jménu mrtvého, tj. ... (?), prvorozence nespravedlnosti, aby malí nevěřili na existující světlo. Lidé tohoto druhu jsou oni dělníci, kteří byli uvrženi do nejvnějšnější temnoty, mimo (říši) dětí světla. Neboť ani sami nevstupují dovnitř, ani nenechají vstoupit ty, kteří chtějí ke svému cíli, aby dosáhli osvobození.

??: Ty potom buď pevného srdce a neobávej se! Neboť já budu s tebou, aby tě nepřemohl žádný z tvých nepřátel. Pokoj buď s tebou! Buď pevný!"

Pokládejte své dary na oltář svého těla s radostí a nechte všechny zlé myšlenky od vás odplynout, jestliže přijímáte ve svém těle Boží sílu z jeho stolu. A nesedejte raději nikdy ke stolu Božímu, dokud vás nezavolá anděl chuti. Radujte se proto vždy s anděly Božími u jejich královského stolu, neboť to potěší srdce Pána. A vaše dny na zemi se prodlouží, neboť vám po všechny dny bude sloužit ten nejvzácnější z Božích služebníků: anděl radosti. A nezapomínejte, že každý sedmý den je svatý a zasvěcený Bohu.

Ale když slunce zapadne a nebeský Otec vám pošle svého milovaného anděla spánku, pak odpočívejte a zůstaňte celou noc s anděly spánku. A tehdy vám pošle váš nebeský Otec své neznámé anděly, aby s vámi byli v noci, dlouhé jako život. A ti neznámí andělé nebeského Boha Otce a Boha Matky vás budou (nejen) učit mnoho věcí z říše Boží…
Pán také vzkazuje: "Mír buď s vámi...nenazývám (již) vás služebníky, ale přáteli, protože přítel ví, co jeho Pán činí...jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás... tak  ten mír přeji vám, tak ten mír si přejte mezi sebou..."